Loki: já sem vlkodlaky nikdy moc nehrál (bohužel...), ale obecně co vím a co jsem si i vyzkoušel to je navzdory jejich povrchní pověsti hack&slash bitkařů na první pohled nečekaně, ale vlastně dost smysluplně, hodně skupinově-sociální hra. Aspekty smečky a rolí v ní jsou pro tu hru velmi stěžejní a tou hrou i dost podporované. Druhotně se to pak hodně točí i okolo vlastní identity těch postav, které jsou doslova rvané nejen mezi lidskou a vlčí, ale i mezi fyzickou a spirituální stránku, přičemž jim jsou všechny tři vlastní - ale udržovat mezi nimi harmonii není snadné a pokud se vlkodlak octne mimo rovnováhu tak má dost problém. Což má ten zajímavý efekt, že hraješ postavu, která není primárně lidská a která nějakou lidskost má, ale nesmí jí mít příliš mnoho.
Dál tam pak jsou nějaká obecná témata "jako v každé hře" - nějaké mýty a metaploty a dění v tom settingu, od lokálního (bordel mezi fyzickým a spirituálním světem) po globální (smrtelný spor mezi Forsaken a Pure vlkodlaky a jejich odlišný náhled na Lunu, Vlka i vlastní roli ve světě...), nějaké možné fun vazby (s upíry, mágy...), nějaká obecná témata typu účasti v předem ztraceném / nevyhratelném boji... etc. etc.
Celkově Werewolf vždycky byla hodně zajímavá hra. Bohužel, podobně jako u upířích Requiem vs. Masquarade, i Forsaken bez ohledu na svůj obecně a vcelku všestranně lepší design prostě proti oWoD Apocalypse... tak nějak ztratil duši a styl. Je to pořád super hra, ale prostě nemá tu samou legend a její setrvačnost, co měl její předchůdce. Což je ale víc nebo míň tak nějak motiv celého nWoD bojím se.